Popayán 6.-8. 9. 2001

6. 9. 2001

Naštěstí se tu velmi rychle zorientujeme a vyrazíme k vytipovanému hostelu. Cestou se ptáme i v jiných hostelech, ale ceny jsou všude neúměrně vysoké. Nakonec se přeci jen ubytujeme za rozumné peníze, ale to už je pořádná tma. Syn majitelů hostelu zná překvapivě Slovensko – nějakou dobu totiž chodil se slovenskou přítelkyní.

Večer si ještě zajdeme naproti přes ulici na výbornou večeři za příjemných 30 Kč.

7. 9. 2001

Dnes dopoledne se vracíme na autobusové nádraží, abychom si zjistili, kdy nám pojede autobus do naší další destinace, kterou je druhé nejvýznamnější archeologické naleziště Kolumbie – Tierradentro v okolí městečka San Andrés. Autobus na toto místo jede pouze v půl jedenácté, což je pro dnešek až moc brzo. Takže ještě celý dnešní den zůstaneme v Popayánu. Popayán má krásné historické centrum, kterému se říká bílé město, protože všechny budovy jsou jakoby doběla vymydlené.

Naši prohlídku města začneme u kostela San Francisko, kde byly teprve před téměř 30-ti lety po zemětřesení objeveny mumie! V kostele by mělo být možné mumie vidět v rámci prohlídky s průvodcem, ale nám se nepodaří nalézt žádného průvodce, který by nás k nim dovedl.

Pak se podíváme na náměstí, v jehož okolí široko daleko nenajdete dům, který by neměl bílou fasádu.

Přístupové ulice k náměstí střeží ozbrojenci a na náměstí nepouští žádná auta. Po pravdě nevíme, k čemu jsou tyto manévry dobré a později odpoledne jsou už všichni vojáci pryč…

V turistických informacích nafasujeme mapy města Popayánu a také zítřejšího areálu vykopávek a protože čas neskutečně letí, je čas si zajít na oběd. Tentokrát pro změnu zajdeme do vegetariánské restaurace, kde si z denní nabídky můžeme svůj oběd poskládat podle chuti. Stačí jen na papírek napsat obsluze 6 složek, ze kterých si přejeme naše jídlo sestavit. Zhruba polovině nabízených jídel rozumíme, zbytek je loterie. Naštěstí nám vše chutná. 🙂

Po obědě zajdeme k řece k místu s dvěma mosty. Řeka v dřívější době hrála významnou roli a díky lodní dopravě město Popayán bohatlo. Až poté, co se začala rozmáhat silniční a železniční doprava, se pro změnu rozvinulo město Cali a na úkor Popayánu převzalo roli hlavního města regionu. Nám po pravdě místní říčka nepřipadá vůbec důležitá a už vůbec ne splavná, takže nevíme, co si o tom máme myslet.

Zajímavý původ má také menší ze dvou mostů, který byl údajně postaven proto, aby mohl místní duchovní navštěvovat druhou severní stranu města, kde žila chudina bez duchovní podpory.

Následně vyšplháme na vyhlídku El Morro, odkud je výhled na celé město. Je zde i jakýsi památník jezdce na koni, ale místní sprejeři ho celý popsali svými nápisy. To se bohužel týká i hodně budov v centru…

Pod vyhlídkou je pěkné přírodovědné muzeum, kam se schováme před dešťovou přeháňkou. Vystaveny jsou zde nejrůznější druhy hmyzu, ptáků a mořských živočichů až po savce, většinou vycpané. Jsme rádi, že jsme si sem zašli.

Pak se zastavíme nakoupit potraviny v místním velkém supermarketu, ale ceny jsou tu bohužel hodně často vyšší než u nás doma. Kolumbie je určitě dražší než sousední Ekvádor, Peru či Bolívie.

Blíží se večer, takže se vracíme zpět k našemu hostelu, kde si zajdeme jako včera na večeři do naší vyhlídnuté restaurace.

8. 9. 2001

Dnes ráno se rychle sbalíme, necháme na hostelu velké batohy a jen tak na lehko vyrážíme na autobusové nádraží, odkud odjíždíme na docela krátkou cestu – pouhých 70 kilometrů. Protože je to ale cesta hodně špatná, autobus tuto vzdálenost zvládne obvykle za 4 hodiny. Bohužel ten náš autobus nezvládne ujet ani 1 hodinu, když řidič náhle zastaví a dál už kvůli nějaké poruše nejede. Naštěstí nečekáme příliš dlouho a po půl hodině přestupujeme do náhradního autobusu.

Cesta je to opravdu dlouhá a protože se na mnoha místech staví lepší silnice, znamená to pro nás další zdržení. Ještě horší je počasí, protože prší, nezpevněná silnice je rozbředlá a autobus se ztěžka snaží najít cestu mezi vyjetými kolejemi.

Nakonec ale přeci jen se 75-ti minutovým zpožděním dojedeme do našeho cíle a co je pozitivní, tady zatím evidentně nepršelo, i když se na obzoru už objevují nebezpečně černé mraky…

Pokračování v Tiearradentru.