29. 3. 2011
Ráno pokračujeme autem zhruba 80km do města Methven, které je výchozím městem do nedalekých hor, kde se dá v zimě lyžovat.
Cestou projíždíme několik krásných kaňonů
s úžasnou barvou řek, které jimi protékají.
V Methvenu si necháme doporučit pěší výlety, ale jsme dopředu varování, že díky dešťům v posledních dnech může být cesta trochu blátivá. To se bohužel vyplňuje, i když pořád se to dá zvládnout. Na druhou stranu je tu díky vlhkosti vše krásně zelené, kapradiny skoro jako u nás doma.
V lese je také spousta hub a ačkoliv ani jeden z nás není houbař, tady by nás to asi bavilo, stačí jen sbírat 🙂
Druhý, již kratší výlet k vodopádům „Sharplin Falls“ nám nezabere ani uváděnou hodinu, takže stačíme ještě rychle před setměním dojet do kempu.
30. 3. 2011
Na dnešní dopoledne jsme si vybrali další trek, který je hodně do kopce a bohužel silně zablácenou stezkou, proto musíme jít hodně pomalu a opatrně.
Cestou potkáváme velmi společenského ptáčka, který má zajímavé jméno „Piwakawaka“. Docela dlouhou dobu kolem nás poletuje, zvědavě nás okukuje a nechává se fotit.
Jakmile dojdeme k místu, ze kterého je alespoň nějaký výhled, otáčíme se a vracíme se stejnou cestou zpět. Umyjeme si naše zablácené boty v řece, přesně tak, jak je zde požadováno, abychom nerozšiřovali rostlinné druhy mimo jejich původní lokality.
Pokračujeme po „scénické vyhlídkové silnici č. 72 dále, až přijedeme do města Timaru. Úmyslně se tak vyhneme městu Christchurch, které bylo jen o pár měsíců dříve silně zasaženo zemětřesením. Přestože to bylo údajně krásné město, nyní by bohužel jeho návštěva neměla smysl. Z novinových článků víme, že minimálně 120 domů v centru bude muset být kvůli narušené statice zdemolováno…