8. 3. 2011
Po příletu do Cairns nás přivítá silný déšť a jakoby to byla předzvěst špatného počasí, které nás tu bude provázet delší dobu. Necháme se dovézt na zamluvený hostel, kde dostáváme miniaturní pokojík, kam se kromě postele už nevejde vlastně nic.
9.–12. 3. 2011
Následující dny v Cairns jsou si dost podobné, proto je nebudeme rozepisovat jednotlivě. Bohužel špatné deštivé počasí tu stále přetrvává, proto se nám zatím nechce vyrazit na šnorchlovací výlet k místnímu korálovému útesu, který je největší na světě.
Lokalita našeho hostelu je ideální, jsme přímo vedle laguny – obrovského bazénu se slanou, krásně čistou vodou, kam se neplatí žádné vstupné.
Odtud začíná promenáda kolem břehu moře, kterou se často procházíme. Kolem promenády je rozeseto několik dětských hřišť, hřišť na plážový volejbal a třeba i tato lastura.
V turistických informacích je spousta letáků s nejrůznějšími atrakcemi, které ale těžce překračují náš rozpočet.
V Cairns je spousta sezónních pracovních míst a i na našem hostelu se nabízí, že nám seženou práci, pokud budeme mít zájem.
Za zmínku určitě stojí neobvyklé hejno netopýrů, které nacházíme dvě ulice od našeho ubytování přímo uprostřed města. Netopýři visí hlavami dolů v korunách stromů v početných skupinkách, dělají velký hluk, občas se některý z nich odpoutá a prolétne se po okolí, čímž nám dá příležitost si ho vyfotit. Jak se později v Brisbane v muzeu dozvídáme, tito netopýři nejsou v městech této části Austrálie nic neobvyklého…
Jindy zase máme možnost v přírodě nalézt na jednom ze stromů strašilku, dvaceticentimetrový hmyz s perfektním maskováním, kterého na první pohled nelze rozeznat od větve stromu.
Kromě strašilky je tento strom zajímavý i tím, že z jeho kmenu vyrůstají podivné větve, u kterých si nejsme jisti, zda-li se nejedná o nějaké parazitující rostliny. V každém případě na koncích těchto větví jsou překrásné květy. (Po návštěvě botanické zahrady už víme, že tento strom má plody jako koule do kanónu a taky se tak i jmenuje 🙂 )
13. 3. 2011
Ačkoliv i dnes má podle předpovědi pršet, je (zatím) vcelku jasno, proto se vydáváme na výlet do botanické zahrady. Ta je vzdálená od našeho hostelu zhruba 3km a polovinu této trasy jdeme naší oblíbenou promenádou.
U zahrady jsme za necelou hodinu a mezitím se udělalo pěkně horko a dusno. V zahradě je dokonalý prales všelijakých druhů rostlin.
Nacházíme zde také náš podivný strom s anglickým jménem znamenajícím „Strom koulí do kanónu“.
Kromě flóry je tu i spousta otravného hmyzu, na který nezabírá ani náš repelent z Indie. Možná ten repelent místní komáry naopak přitahuje…
Kdyby bylo málo živin z půdy, masožravka ví, jak si poradit…
Tento strom jakoby povylezl metr a půl ze země…
Zahrada je v porovnání s tou v Alice Springs mnohem zelenější a zajímavější.
Ze zahrady vede několik stezek, které jako správní turisté nemůžeme vynechat. Jedna z nich vede na kopec nad letiště. Na tomto letišti jsme před 5-ti dny přistáli a za 5 dní také odtud poletíme dál. Na letišti je celkem živo a na start letadla zde nemusíme čekat dlouho.
Další cesta od zahrady vede skutečným močálem, kudy se dá projít pouze po dřevěném chodníku. Dojdeme až k jezeru, kde je opět cedule zakazující koupání kvůli krokodýlům. Žádného ale neobjevíme. Místo krokodýlů břehy okupují černobílí ptáčkové
a na stromech se živí krásně pestrobarevní papoušci.
Obloha se mezitím hrozivě zatáhla a my se tak musíme rychle vrátit zpět na hostel.
15. 3. 2011
Dnes jsme mimo jiné navštívili místní galerii moderního umění, která stojí za návštěvu. V každém ze tří pater je jiná výstava. V prvním patře jsou práce inspirované čínskou vášní pro zpěvné ptáčky a jejich zpěv přinášející štěstí. Obyvatelé Austrálie jsou přistěhovalci z nejrůznějších koutů světa a mnoho z Australanů má předky právě v Číně. Jsou zde vystavena díla inspirovaná místy v Hong Kongu, kde jsme byli před necelými dvěma měsíci 🙂
Cestou po městě slyšíme češtinu od dvou procházejících kluků – poprvé po delší době 🙂
17. 3. 2011
Předposlední den v Cairns jsme si vybrali návštěvu mangrovníkového pralesa, který začíná pouhých 200 metrů od letiště. Mangrovníkový prales má velký význam, protože zde nějakou část svého života stráví téměř polovina živočišných druhů žijících na hranici moře a pevniny.
Základem jsou mangrovníky – stromy s rozvinutým kořenovým systémem, díky kterému se udrží v bahnité půdě.
Listy z těchto stromů tvoří potravu pro nejrůznější hmyz, kraby, ještěrky a další živočichy. Nám se nejvíc líbí různí krabi, ať ti s jasně červenými klepety, které vypadají jak boxerky,
nebo ti s jedním obřím klepetem.
Cesta pralesem vede po dřevěných chodníčcích
a celou dobu pobytu v pralese se musíme ohánět před otravnými komáry, kteří opět ignorují náš repelent. Ještě otravnější jsou ale miniaturní mušky velikosti max 1-2 milimetry, které díky své velikosti nejsou cítit ani slyšet, dokud se do nás nezakousnou, což je pak bolest překvapivě intenzivní. Určitě by bolelo více, kdyby se do nás zakousl některý z krokodýlů, kteří by se tu mohli vyskytovat. Alespoň řidič letištního autobusku krokodýly viděl přímo na silnici spojující letiště s městem Cairns, po které jsme sem dnes přišli.
V průběhu dnešního výletu se několikrát silně rozprší a tak se nám hodí, že nás na zpáteční cestě sveze jeden místní Australan s očividně čínskými kořeny, který nám sám od sebe zastaví 🙂