Země‎ > ‎Nový Zéland‎ > ‎Severní ostrov‎ > ‎

Auckland

21.3.2011

Už při přistávání nás Nový Zéland překvapil krásnou zelenou barvou, která se po ostrově táhne, kam až z letadla vidíme. Na letišti se po hladkém přistání vybavíme informačními brožurami a obrníme se trpělivostí při vstupních kontrolách, kterými se Novozélanďané snaží bránit před nežádoucím importem nových živočišných druhů. Dovézt si na Zéland jakékoliv jídlo je nehorázná drzost, proto to ani nezkoušíme :-). Protože jsme s kontrolou dopředu počítali, důkladně jsme si včera večer vyčistili naši obuv. Pracovníci letiště si naše batohy proskenují a když na rentgenu uvidí naše boty, chtějí si je pořádně detailně prohlédnout. V podrážkách našich bot nenachází žádné zbytky hlíny, takže nás s pochvalou propustí a my můžeme vyrazit pro rezervovaný karavan.

Karavan jsme si zamlouvali dlouho dopředu (už z Japonska) a navíc tu bude končit sezóna, takže se nám podařilo získat dobrou cenu. Náš karavan je vlastně taková malá dodávka, ve které máme plynový vařič, lednici, dřez s vodou z 20 litrového kanistru, mikrovlnku, nádobí, polštáře s obří peřinou, stůl a úložný prostor pod sedačkami. V noci si ze sedaček rozložíme postel, která je dostatečně velká a hlavně dlouhá. Jediné dvě podstatné věci náš karavan oproti podstatně dražším bráškům nemá – sprchu a záchod. To ale moc nevadí, protože většina placených kempů je sprchami, toaletami a i kuchyní vybavena.

Na Zélandu se jezdí vlevo a tak Michalovi trochu trvá se přeorientovat. Naštěstí jediný problém jsou blinkry, místo kterých Michal zpočátku zapíná stěrače, prostě je to tu všechno naopak :-) Naopak převodovku má náš karavan automatickou, takže máme o starost méně.

I když je naše auto už zhruba 13 let staré, interiér se přestavoval před čtyřmi lety a celkově jsme s karavanem velmi spokojeni.

Po vyzvednutí auta zajíždíme jen o pár ulic dál k supermarketu, kde se vybavujeme zásobami jídla. Je velká úleva hodit těžký nákup do auta a nemuset se s ním nikam vláčet :-) Hodně si tu odpočineme od nošení těžkých batohů...

Zbývá už jen vybrat kemp, kde dnes přenocujeme. Vybíráme si kemp ve městě Huntly, který je vzdálený zhruba hodinu a půl jízdy autem na jih. Po Novém Zélandu se jezdí maximálně 100Km/hod a to i na dálnici, ve městech je obvykle 50Km/hod.

Do kempu přijíždíme už za tmy, ale ještě dříve, než začne pršet. Karavan má oproti stanu velkou výhodu v tom, že déšť nám prakticky vůbec nevadí.

Myslíme si, že se nám cestování po Zélandu bude líbit :-)

Pokračování v Huntly


29.4.2011

Po přejezdu do Aucklandu se dnes centru vyhneme a zajedeme si postupně na několik vyhlídek, ze kterých si město nafotíme. Začínáme nedaleko mostu přes záliv.

Pak pokračujeme na dalších dvou vyhlídkách,

přičemž na obou z nich byly na začátku minulého století dělostřelecké základny připravené bránit město před nepřátelskou flotilou. Ta naštěstí nikdy nepřiplula...

Další příležitost vyfotit si centrum se nám nečekaně naskytne večer v dopravní zácpě na zmiňovaném mostě přes zátoku.

30.4.2011

Začíná nejdelší den v našem životě, protože díky časovému posunu bude mít 39 hodin ;-)

Ráno dojídáme naše zásoby jídla, umýváme a uklízíme auto a na pár hodin se přemisťujeme do centra Aucklandu, kde parkujeme hned vedle aucklandské věže.

Odtud se projdeme po nákupních ulicích, kde ale zřejmě kvůli tomu, že je sobota, je dobrá polovina obchodů zavřená. Nicméně v centru se už moc nezdržujeme a přejíždíme na nedalekou vyhlídku, která svůj sopečný původ opravdu nezapře.

Pak už rychle přejíždíme k letišti, kde vracíme auto a necháme se odvézt k odletové hale.

Po obvyklém čekání konečně v 16 hodin nastoupíme do letadla jihoamerické společnosti LAN. Letadlo vypadá nově, je vybavené příjemným multimediálním systémem, díky kterému Michal ani nepoužije svůj tak oblíbený notebook. ;-)

Během 11,5 hodin dlouhého letu si stačíme pustit několik filmů, povečeřet, vyspat se a opět nasnídat.

V Chile přistáváme ve 13 hodin místního času opět 30.4., takže jsme cestovali v čase zpět.

Comments