Země‎ > ‎Nový Zéland‎ > ‎Jižní ostrov‎ > ‎

Kaikura a okolí

27.3.2011

Během necelých 150km několikrát zastavujeme a fotíme si výhledy na moře. Na jedné ze zastávek, kde zastavujeme s úmyslem si připravit oběd, nečekaně objevujeme skupinku lachtanů, kteří se tu vyvalují na sluníčku a nechají se z patřičné vzdálenosti fotit.

Když se ale některý z otravnějších turistů přiblíží příliš, lachtani nejprve začnou výhružně vrčet, ale nakonec se raději stáhnou zpět do moře.

O pár kilometrů dál je oficiální zastávka s výhledem na stovky lachtanů různých velikostí. Mezi skalisky je i přírodní bazének, ve kterém se dokonale vyblbnou mláďata. Vždycky, když přijde větší vlna, ozve se z bazénku pořádný jekot a pleskání ploutviček.

Po chvilce pozorování si všímáme dvou mladých lachtanů, kteří se marně, ale houževnatě snaží ulovit racka. Později zaregistrujeme mrňavého lachtánka, který se usilovně snaží najít mámu a opakovaně přebíhá mezi trojicí dospělých lachtanů, kteří ho ale výhružným vrčením odhánějí pryč. Snad se maminka brzy objeví a donese něco na zub...

Jakmile se nabažíme výhledů na lachtany, skočíme do auta a za pár kilometrů přijíždíme do města Kaikura.

Město Kaikura je turistické centrum, odkud se pořádají výlety na moře s cílem pozorovat velryby. Podle vlastního vkusu je můžete pozorovat z lodi, ale celkový pohled na velrybu je lepší ze vzduchu - takže se nabízí letadlo či helikoptéra. My do Kaikury přijíždíme až večer, takže si stačíme akorát najít ubytování v jednom z kempů a ještě si zajet na „Point Kean Seal Colony“, tedy na místo, odkud je možné opět pozorovat lachtany. Vyvaluje se tu ale jen pár exemplářů, takže to nás po odpoledním zážitku nemůže ohromit. :-)

Vracíme se do kempu, kde se kolem 22. hodiny strhne děsně silná vichřice s deštěm. Okolní stromy se pod náporem větru prohýbají a máme trochu strach, aby nám nějaká větev nepřistála na karavanu.

28.3.2011

Ráno je v kempu všude kolem spousta ulámaných větví, naštěstí jen samé malé, neškodné. My se sbalíme a vzhledem k našemu napjatému rozpočtu vyrážíme na pozorování velryb ze souše - z výhledů kolem pobřeží.

Místo velryb ale nacházíme jen další početnou skupinku Čechů :-).

Na pobřeží je vyplaveno spousta mořských řas, které si zkušenější Asiaté sbírají a nejspíš si z toho připravují sushi, či co.

My si na oběd raději dáme naši nudlovou polévku a pak vyrážíme směr vnitrozemí po silnici č. 70, podél které jsou pěkné výhledy na zajímavou horskou krajinu.

Comments