Nara 11. 12. 2010

11. 12. 2010

Po snídani v našem hotelu vyrážíme na výlet do města Nara, kam jedeme asi hodinu vlakem. Počasí není zrovna ukázkové, bohužel v Japonsku si musíme každého slunečného dne hodně vážit.

Nara je japonské první hlavní město. Předtím bylo zvykem po smrti panovníka hlavní město postavit znovu na jiném místě. Tato zvláštní tradice způsobovala menší chaos, protože málo kdo věděl, jak se aktuální hlavní město jmenuje a kde je. V roce 710 bylo rozhodnuto, že hlavním městem bude natrvalo Nara. Toto rozhodnutí vydrželo pouhých 70 let, protože poté bylo hlavním městem až do roku 1868 Kyoto.

Současné město je v porovnání s Japonskými velkoměsty malé, má pouhý 370 tisíc obyvatel a pro turisty je zajímavá část města dosažitelná pěšky. Z nádraží míříme do turistických informací, kde nám v angličtině doporučili, kudy si město nejlépe projít. Hned tedy vyrážíme a brzy se dostáváme k pagodě s pětipatrovou střechou, která je druhá největší v Japonsku, hned po o několik centimetrů větší pagodě v Kyotu.

Tento volně pohybující se jelen v Naře není výjimkou.

Naopak, Nara je plná jelenů, protože v dobách před příchodem budhismu byli jeleni považování za posly bohů. V té době ublížit jelenovi mohlo znamenat až trest smrti.

Turisté si jeleny hýčkají a krmí něčím, co nám připomíná malé lázeňské oplatky. Neinformovaní turisté se těmito lázeňskými oplatkami krmí sami :-).

Nara je také plná turistů, protože je zde největší bronzová socha budhy, kterou najdete v tomto velmi významném chrámu Tōdai-ji. Původní chrám z roku 749 byl ještě větší než dnes, stávající podoba je již třetí generací chrámu (předchozí shořely) a má pouhé 2/3 původní stavby. I tak je současná stavba jedna z největších dřevostaveb na světě. Chrám je významný nejen svou velikostí ale i svým budhistickým náboženským vlivem.

A zde je již slibovaný Budha. Tento Dainichi Budha neboli kosmický Budha je považován za předchůdce a vůdce všech ostatních Budhů.

Ačkoliv to tak nevypadá, socha je vysoká přes 16 metrů a váží 567 tun, z čehož je 130 tun zlato a zbytek bronz.

Téměř v každém chrámu je nějaká doplňková atrakce pro turisty. Zde je to možnost se protáhnout skulinkou v jednom z nosných sloupů chrámu. Skulinka je údajně stejně široká jako budhova nosní dírka a komu se podaří tím protáhnout, ten má zajištěno osvícení. Ne každému se to podaří, my jsme to ani nezkoušeli:-) Prý sem ale pravidelně vyrážejí hasiči, aby odtud nějakého zaseknutého nešťastníka vyprostili 🙂

Dalším, místem, kam se jdeme podívat, je Kasuga Taisha, chrám, který si v 8. století postavila jedna bohatá rodina. Lucerniček je zde prý na 3000, jak dlouho jim asi trvá je všechny zapálit…

Bohužel počasí nám vůbec nepřeje a místy začíná i pršet, fotky z naši další procházky kolem jezer v parku se už ani nedostanou do výběru…Snad kromě této, kdy nás míjí tato rikša.

Večer se vracíme zpět do hotelu v Shin-Osace.