Země‎ > ‎Japonsko‎ > ‎

Kanazawa

10.12.2010

Bohužel z níže popisovaného dne nemáme žádnou fotku, i když jsme toho nafotili opravdu hodně. Večer jsme s hrůzou zjistili, že se nám zbláznila data na paměťové kartě foťáku a tak jsou všechny fotky pryč. Třeba se nám je někdy podaří obnovit, teď tomu ale moc nevěříme. :-(

Aktualizace: Fotky se nakonec podařilo obnovit díky bezplatnému programu PhotoRec, hurá! :-)

Na prohlídku města máme pouze dnešní den a protože jsme si toho naplánovali opravdu hodně, kupujeme si celodenní lístek na autobus pro turisty, který jezdí okruh kolem nejzajímavějších atrakcí. Nejprve vystupujeme blízko čtvrti, kde bydlely či stále bydlí Gejši.

Zde se nás ujal jeden místní Japonec a dobrovolně (bez nároku na honorář – jeden z mnoha rozdílů mezi Japonskem a Indií) nás provází touto čtvrtí.

Máme štěstí, protože se zde zrovna koná tradiční svatba a právě se připravuje focení novomanželů. Náš průvodce nám s nimi dokonce domluví společné foto. :-)

Pak nás náš průvodce opouští a my si jdeme prohlédnout město z vyhlídky na kopci.

Poté se opět autobusem přesunujeme k prostorám parku okolo hradu.

Stačí nám pohled zvenčí, pár fotek a běžíme do části města, kde bydleli samurajové. Tato čtvrť je stále velmi atraktivní a je to oblíbené místo pro natáčení filmů.

Jako další atrakci jsme si vybrali procházku po pravé japonské zahradě Kenrokuen. Zde se platí vstup, ale odměnou je dokonale udržovaná zahrada, kde pořídíme spoustu pěkných záběrů.

Následuje návštěva krásné galerie moderního umění. Galerie samotná je velmi zajímavá budova a výstava v ní stojí také za to. Jako permanentní atrakce slouží tento bazén, ve kterém jako by se návštěvníci potápěli

bez dýchacích přístrojů...

Bohužel času máme málo, proto přebíháme opět na autobus a přejíždíme k chrámu Myōryū-ji, kterému se také říká dům Ninjů. Vstup do tohoto domu je možný pouze po předchozí telefonické rezervaci. To jsme si ráno zajistili, takže na nás už s prohlídkou čekali. Prohlídka probíhá v japonštině, my naštěstí dostáváme podkladové texty v angličtině. Chrám je z roku 1643 a má velmi dobře promyšlený obranný systém proti případným útočníkům. Jsou zde propadliště, skryté průhledy, odkud byli útočníci tajně pozorováni, tajná schodiště, údajná tajná chodba ve studni (i když se nikdy nenašla) a podobně.

Po prohlídce tohoto domu míříme pro batohy a spěcháme na nádraží, odkud přejíždíme do Osaky.

V Osace resp. Shin-Osace, tedy na nádraží, kudy jezdí Shinkanzeny, vystupujeme a jsme naprosto dezorientovaní. Nádraží, které propojuje vlaky Shinkanzen s normálními linkami a k tomu ještě vlaky metra, je hodně komplikované a výlezů z něj je jak z mraveniště. Po nějaké chvíli se nás ujímá kolem procházející Japonec zhruba našeho věku v obleku, který nám ochotně pomáhá, ale i s ním bloudíme. Nakonec jsme hotel asi po 5-ti telefonátech našeho nového přítele našli. Ten tak kvůli nám přišel na schůzku se svým šéfem, který mu neustále telefonoval, alespoň o půl hodiny později, ale prý to nevadí. Doufáme, že zítra nebude bez práce. :-)

Comments