Země‎ > ‎Ekvádor‎ > ‎

Hranice s Kolumbií

5.9.

Dnes poobědváme přímo v autobuse – využijeme široké nabídky místních prodavačů jídla, kteří každou chvíli nastoupí do autobusu, aby ho prodali cestujícím, přičemž řidiči vždy nechají jako pozornost něco ze svého sortimentu. My si od nich vybereme klasické jídlo – kuře s rýží a bramborem.

Cesta tímto autobusem trvá dlouhých 5 hodin, takže do Tulcanu se dostaneme teprve ve čtyři hodiny odpoledne.

Před autobusovým nádražím si nakoupíme pečivo na večeři a naskočíme do místního městského autobusu, kterým se svezeme do několik kilometrů vzdáleného centra. Zde na hlavním náměstí přestoupíme do sdíleného taxíku a za čtvrt hodiny vystupujeme na hranicích.

Na ekvádorské celnici mají problém s našimi pasy – chybí jim v systému informace o našem vstupu do země, takže nás pošlou ofotit naše pasy včetně vstupních razítek a až na základě těchto kopií nám dají do pasů potřebná razítka o opuštění země. Víc než zbytečně utracené peníze za kopie nám vadí ztráta času, o který takto zbytečně přicházíme.

Pokračování v Kolumbii.


28.9.

Z hranic se nám podaří rychle se přesunout tentokrát přímo na autobusové nádraží ve městě Tulcan, odkud, i když už je téměř 13:15, odjíždíme do Quita autobusem s plánovaným odjezdem v jednu hodinu. Už teď je nám ale jasné, že do Quita přijedeme až v šest hodin, což znamená za soumraku. Cestou nás ale dvakrát kontrolují vojáci nebo policisté (někdy je těžké mezi nimi poznat rozdíl), čímž nabíráme další zpoždění.

Pokračování v Quitu.
Comments