Země‎ > ‎Argentina‎ > ‎

Tucuman

14.5.

Ráno přijíždíme do města Tucuman (celým jménem San Miguel de Tucumán) a pěšky vyrazíme k našemu rezervovanému hostelu. V tomto poměrně velkém městě je jen jeden hostel, který se nám podařilo najít, proto jsme raději neriskovali a rezervaci si provedli dopředu.

Na hostelu si dáváme snídani, která je hodně bídná. :-( Dostáváme pouze dva krajíčky miniaturní veky se špetkou marmelády a kafe. Po tom se člověk opravdu nepřejí... Zapracujeme tedy na naší asertivitě a jdeme si dvakrát přidat.

Nicméně kvůli jídlu tu nejsme, proto po ranní hygieně vyrazíme do centra. Cestou nás zaujmou plakáty inzerující představení Pražského černého divadla. :-) Záměr navštívit muzeum lidového umění nám nevyšel – muzeum je zavřené kvůli probíhající rekonstrukci. Nevadí, projdeme se kolem hlavního náměstí Nezávislosti, kde je, tak jako všude jinde ve městě, spousta pomerančovníků s krásně zralými pomeranči a také honosné vládní budovy.

V jiném rohu náměstí je pak tato katedrála,

případně naproti přes park zase tyto pěkné domy.

Pro Argentince bude ale nejspíš nejdůležitější tato nenápadná budova,


protože právě zde byla vyhlášena nezávislost. Uvnitř je muzeum, kde se bohužel s naší angličtinou, němčinou ani češtinou není čeho chytit. :-(

Odpoledne se dále procházíme uličkami města s lákavými kavárnami.

U náměstí Plaza Urquiza je k vidění trojice pěkných budov, z nichž uprostřed je „Legislatura“,

vlevo je kasino a napravo divadlo. Zde má politika opravdu blízko k divadlu i hazardu. :-)

Pozdním odpolednem zamíříme do velkého parku 9. června, kde na každém volném plácku hrají fotbalisté amatéři velmi náruživě svůj národní sport.

Večer si kupujeme na hostelu lístky na zítřejší autobus do městečka Tafí del Valle na pravé poledne.

15.5.

Po snídani, kterou si raději připravujeme sami, si chceme užít poslední hodiny v Tucumanu procházkou po obchodech. Jak se ukazuje, není to zrovna dvakrát dobrý nápad, protože celé město v neděli dopoledne spí a všechny obchody jsou zavřené...

Proto se raději vrátíme na hostel a vyrazíme na autobusové nádraží, kde si v otevřeném nákupním centru ještě nakoupíme pár potravinových zásob na cestu do hor. Čekáme, že autobus, kterým pojedeme, už nebude tak luxusní, jak bylo dosud zvykem, ale jsme opět příjemně překvapeni. Cesta trvá něco přes dvě hodiny, během kterých vystoupáme do krásné náhorní plošiny s přehradou a městečkem Tafí.

Comments