Země‎ > ‎Argentina‎ > ‎

Cafayate

22.5.

Na nádraží v Cafayate získáme od dohazovačů několik vizitek s ubytováním, z nichž si jeden hostel vybereme. Přijde nám sympatické, že dohazovači nás vždy se svojí nabídkou seznámí, ale pak odejdou a nijak na nás netlačí. Bydlíme tu za levnější peníze než doteď kdekoliv jinde v Argentině a to dokonce včetně vlastní koupelny. Ještě že tu je ta zdravá konkurence. :-)

Na pozdní oběd si zajdeme do doporučené restaurace, kde si za přijatelné peníze objednáváme jídlo Milanesa, což je takový dobrý argentinský řízek. Zapíjíme ho pochopitelně vínem, protože pro místní kraj je vinařství hlavní způsob obživy. Výjimečně dobrá jsou tu zejména bílá vína odrůdy Torrontes.

Protože se má večer na hostelu konat nějaká party, koupili jsme dvě lahve vína značky Amaicha.

Slučovací večírek na hostelu má na svědomí a o bohatou zásobu vína a dobrůtek k němu se postaral pár dvou francouzských skorodůchodců. Jsou to manželé z Marseille, kdy muž pracoval jako voják a za tu dobu si nastřádal 8 měsíců dovolené, kterou si nyní vybírá akorát před nástupem do důchodu a kterou chtějí strávit cestováním po celém světě.

Poslední roky sloužil ve Francouzské Guyaně a důchod chtěli strávit někde v Jižní Americe, ale protože by to měli k rodině, která nerada lítá letadlem, moc daleko, rozhodli se, že se na důchod přestěhují někam blízko k moři do Španělska, kde si koupí nějaký menší domek a odtud budou podnikat výlety do světa. Mají to docela dobře vymyšlené. :-)

Dnešní den strávili v jednom z četných okolních vinných sklípků, kde po ochutnávce nakoupili spoustu lahví vína, o které se chtěli podělit. Přeci je nebudou pít sami... Naše vína možná kvalitou nedosahují jejich, ale protože mají větší grády, asi 14,5%, jsou brzy stopena přítomnými kluky z Francie. ;-)

Na večírku se mluví španělsky, francouzsky, anglicky a německy, vždy podle toho, kdo jakou řeč ovládá :-) S francouzským vojákem konverzujeme německy, s jeho ženou anglicky.

23.5.

Protože nyní je pro změnu nachlazená Laďka, dnešní den to opět s programem nebudeme přehánět. Rozhodneme se projít si město Cafayate jeho uličkami, které jsou jako obvykle dokonale pravoúhlé. :-) Celé město je plné různých hotelů, hostelů a jiných ubytoven, stejně velké množství je tu také restaurací, které jsou ale většinou téměř prázdné, bez hostů. Je to tím, že hlavní sezóna tu vrcholí v únoru, kdy do města každý den přijede na sedmdesát autobusů s turisty.

Náš plán na dnešek také zahrnoval návštěvu muzea vína, to je ale dnes (v pondělí) zavřené. Naproti muzeu nás zaujme poněkud netradiční architekturou tento hotel.

Ve městě bychom si také mohli, pokud bychom nebyli nachlazení, pochutnat na zmrzlině připravené z vína a mající i alkoholový nádech přímo ve zmrzlinárně patřící vynálezci této místní speciality.

24.5.

Hlavní atrakcí v okolí města Cafayate je kromě vinic a vinných sklípků také Quebrada - krásné údolí či spíše rokle s říčkou uprostřed a krásnými skalisky po obou stranách. Právě tam se dnes vydáme.

Odmítáme organizované zájezdy a pojedeme sem na vlastní pěst. Není to zase až tak těžké, protože tudy projíždí všechny autobusy pokračující dál do města Salta. Cesta autobusem trvá necelou hodinu a pak už vystupujeme u první atrakce – ďáblova chřtánu. Je to skalní průrva široká asi 20 metrů, která stoupá vzhůru k vrcholku vysoké hory.

Odtud je to jen půl kilometru k dalšímu zajímavému skalnímu útvaru – přírodnímu amfiteátru s překrásnou akustikou.

Z fotek to není moc vidět ;-) nicméně prý sem jezdí hudebníci až z daleké ciziny a buď zde natáčí své alba nebo zde pořádají koncerty. Musí to být nádhera, protože i když zde nyní žádný oficiální koncert není, jsou zde dva hudebníci s kytarou a flétnou a kromě toho, že zde krásně hrají a zpívají, nabízejí k prodeji své cédéčka.

Odtud nás čeká delší pochod po silnici vstříc dalším zajímavým skalním útvarům.

Během 12-ti kilometrové procházky procházíme kolem tří křížů (tres croses), odkud jsou opět pěkné výhledy,

pak procházíme malinkou vesničkou Santa Maria, odkud jdeme dalších 5 kilometrů.

Kolem čtvrté hodiny si stopujeme projíždějící autobus zpět do Cafayate, kde už strávíme příjemně vyčerpaní celý večer na hostelu.

25.5.

Dnes slaví Argentinci den nezávislosti, jeden ze dvou nejvýznamnějších dnů v roce. V Cafayate se to projevuje tak, že se před kostelem na náměstí koná kulturní program v rámci kterého vystupují místní tanečníci.

My už toho ale v Cafayate moc nestihneme, akorát si zajít na oběd, vrátit se naší ulicí pro batohy

a pak už nastupujeme do autobusu na 3,5 hodiny dlouhou jízdu do Salty.

Comments